Šťastné povolání

Dnes jsem si přečetl zajímavý článek o tom, které z povolání je nejšťastnější. Řeknu vám, že se mi výsledek velice líbil, jelikož nejšťastnějším povoláním je vykonávat službu duchovního. Možná by mnoho lidí namítalo a tvrdilo, že to nemůže být pravda. Někdo by si určitě řekl, že nejšťastnější profesí je ta, která vynáší největší finanční ohodnocení. Avšak opak je pravdou. Nejnenáviděnějším povoláním je např.: ředitel IT, prodeje a marketingu, produktový manažer atd. .Tito lidé vydělávají rozhodně více než kněží nebo hasiči, avšak i přesto nejsou šťastni. Prvních deset povolání, která jsou označena za povolání šťastná, jsou většinou povolání, v nichž mohou lidé pomáhat druhým.

Projevuje se zde jistě proud milostí od nejvyššího Boha, který nám svojí láskou dává naději a upevňuje nás ve víře. Život, který pramení z jeho nekonečné lásky, je požehnáním nejen pro člověka samotného, ale především pro ostatní lidi, se kterými se setkává.

„Jak může nevěřící člověk přijímat milost od Boha?!“

Bůh je láska. Miluje všechny lidi bez rozdílu a dává každému stejnou šanci v život věčný. Ať už je člověk věřící nebo ne, ať už smýšlí různými způsoby, ať je zlý nebo hodný , nikdy ho Bůh ve své lásce nezklame. Při naší pozemské pouti máme mnoho příležitostí ucítit Boží lásku v duši a odpovědět na jeho volání opětováním jeho lásky k nám. Bůh nás miluje – to je důvod k radosti a k nové naději.

Víra je dar, proto si ji važme!!

Mnohdy se dostáváme sami do situací, kdy se musíme přemoct . Ať už je to situace, kdy odpouštíme svému bratru či sestře, nebo chvíle, kdy musíme použít svoje úsilí k tomu, abychom pomohli druhému člověku. Avšak po vykonaném skutku dobré vůle přichází stav, který lze označit jednoduše jako RADOST. Radost z pomoci druhému. Ona radost je jistě odměnou. Pokoj v duši, který v takových chvílích prožíváme, je Boží souhlas. Bůh nám skrze pokoj v našem životě ukazuje svou vůli a naší cestu.

Sám jsem zažil chvíle rozhodování, kdy člověk neví, co po něm Pán chce. Váhal jsem, a dokonce jsem procházel i nejrůznějšími pochybnostmi. A potom přišel pokoj do mé duše. Bůh promluvil...řekl ANO, TO JE TVOJE CESTA. Ale neřekl mi to tak, jak by to čekal člověk jako já, nýbrž právě skrze vnitřní pokoj, vyrovnanost a radost. Tento pokoj mne upevnil nejen v rozhodnutí. V tu chvíli jsem měl jistotu i v naději a ve víře.

Snažme se hledat onen souhlas v podobě pokoje, který umí dát svou láskou jedině Bůh. Buďme otevření jeho hlasu a nespoléhejme se pouze na naše rozhodnutí. Nepodléhejme ďáblu, který se nás snaží zlákat ze správné cesty, ale důvěřujme Bohu!

Ať už jsme duchovní, hasič, zedník nebo počítačový expert, vždy buďme lidmi, kteří mají pochopení pro druhé. Když dokážeme do svého srdce a do svého života přijmout i člověka, kterého zrovna moc nemusíme, přijmeme spolu s ním také Krista. Krista prosícího o naší lásku. ON za nás položil život. On má největší lásku. Čeká tiše, až na jeho nekonečnou lásku odpovíme.

Odpovídejme tedy úsměvem, vlídným přijetím druhých lidí mezi nás, a hlavně životem v evangeliu. Buďme nositeli Kristovy lásky a Kristova pokoje, buďme Božími dětmi, protože právě to je ono „nejšťastnější povolání“.