Proč je na světě utrpení?

Často kolem sebe slýcháme smutné a tragické zprávy. Jsou to takové události, při kterých se nám sevře hrdlo a hruď nám zavalí mohutný kámen starostí a obav. Stačí si pustit večerní zprávy a obratem víme, kolik lidí dnes zemřelo, nebo kolik jich leží ve vážném stavu v nemocnici. Víme, kdo prožívá bolesti, kdo trpí v nejistotě a kdo čeká na smrt. Možná nám poté na mysl často vyvstávají otázky typu „proč Bože dopoušťíš tolik utrpení?“

Jednou jsem měl tu čest zúčastnit se duchovní obnovy na Svatém Hostýně. Všude kolem byl sníh a já jsem se šel pomodlit růženec - zrovna byl den zaměřený na rozjímání o kříži – o utrpení. Proč Bůh dopouští tolik těžkých věcí v našich životech? Ptal jsem se a snažil jsem se ve ztišení naslouchat odpovědi, která nakonec přišla. Pán mi tehdy řekl:

Víš, na světě je mnoho lidí a mnoho jich na mne zapomnělo. Žijí, jako bych vůbec neexistoval. Často zasahuji do jejich života a snažím se jim ukázat sebe skrze krásné věci, ale oni mé zásahy a vedení nazývají náhodou. To všechno, co jsem pro ně stvořil nazývají matkou přírodou a stále vidí za mnoha věcmi jen a jen sami sebe. Když ale zasáhnu do jejich života utrpením, obrací se často po smyslu života. Hledají jistotu, kterou najednou nemohou hledat jinde, než právě u mne. Právě skrze kříž si mnoho lidí přitahuji na své srdce. Je totiž lehké zapomenout na mne, když se má člověk dobře a nezná bolest. Pak se ode mne často odvrátí, protože mne přestane potřebovat. Utrpení sesílám na lidi z hluboké lásky, protože nechci, aby skončili ve věčném zavržení a aby sešli z cesty. Často si lidé tváří v tvář utrpení také vzpomenou na mého syna – Ježíše..pak zjistí, že nejsou v bolestech sami, ale že právě ON je jim velice blízko – pochopí můj záměr právě skrze Krista, protože on svým utrpením dal bolesti smysl.

Mnohdy právě v těžkostech mne lidé volají, modlí se a vytváří společenství. Skrze bolest je učím vážit si života. Učím je brát život jako dar ode mne a chci aby pochopili, že právě z mé náruče člověk vyšel a do mé náruče se opět navrací.

Už chápeš, proč je na světě utrpení?

Možná by si mohl někdo myslet, že utrpení rozděluje, ale pravda je taková, že ve skutečnosti spojuje, dodává sil a přitahuje nás k Bohu. Utrpení nás učí milovat, milovat do hloubky, milovat do krajnosti tak, jak miluje Kristus.

Často si právě v utrpení vzpomenu na tento citát z písma:

„ Nepotkala vás zkouška nad lidské síly. Bůh je věrný: nedopustí, abyste byli podrobeni zkoušce, kterou byste nemohli vydržet, nýbrž se zkouškou vám připraví i východisko a dá vám sílu, abyste mohli obstát.“ (1Kor 10:13)

Pane dej, ať se nebojíme utrpení a zkoušek,

vždyť ty jsi vždy s námi a je krásné,

když se k tobě můžeme právě v takových chvílích obracet.

Prosíme tě o milost pro trpící a umírající,

přiveď je, prosíme, skrze kříž do svého království,

a dej jim útěchu v naději na věčný život

+

 AMEN